Přeskočit na obsah
Přihlásit se
Jazyk stránky cs / CZ
Jazyk stránky

Pracovní portál MANUVIA je rozdělený na samostatné regiony podle trhu práce. Zároveň máte možnost přeložit informace do požadovaného jazyka.

Česká republika

Skoro dvě pětiny lidí si už chystají výpovědi. Čtyři z deseti pracují i za chybějící síly

Článek
Ilustrační pozadí
Skoro dvě pětiny lidí si už chystají výpovědi. Čtyři z deseti pracují i za chybějící síly

Zoufalý nedostatek vhodných uchazečů o práci si vybírá svoji daň. Skoro 42 % lidí napříč republikou věkem a profesemi vnímá podle nejnovějšího průzkumu pracovní a personální agentury Manuvia nárůst vlastního pracovního vytížení – jako důsledek podstavu na pracovišti nebo úsporných opatření. A téměř polovina pracovníků uvažuje o změně zaměstnání během nadcházejícího čtvrtroku. Hlavně kvůli penězům, nenaplňující práci a neúměrnému pracovnímu vytížení. Česká republika má přitom již řadu měsíců víc volných míst než disponibilních pracovníků. Nedostatek lidí přitom podle Petera Dosedly, CEO Manuvia, souvisí s tím, že současná struktura průmyslu, i když se pozvolna proměňuje, už neodpovídá pracovním ambicím Čechů a Moravanů. Podobné je to i v okolních státech regionu od Slovenska přes Polsko až po Rumunsko, Bulharsko i Německo. S nimi vlastně dnes soupeříme o pracovníky ze zemí mimo EU, protože stávající průmyslová základna fungovat musí – pro prospěch nás všech.

Pracovní trh se dává do pohybu

Skoro polovina dotázaných (46 %) přemýšlí nad výpovědí – téměř pětina (17,4 %) je již pevně rozhodnuta. Výpověď si již chystá 58 % pracovníků ve věku do 25 let, naopak lidé nad 45 let s výpověďmi tolik nespěchají. Nehraje přitom roli, zda jde o muže nebo ženu, ale odkud uchazeč je – největší rošády se chystají na pracovním trhu v Praze, na Karlovarsku a Olomoucku. Na Slovensku je situace podobná – na svém místě chce zůstat jen polovina lidí. Výpověď si již připravuje 21 % lidí – na rozdíl od Čech a Moravy napříč věkovým spektrem.

Zdroj: Exkluzivní průzkum MANUVIA k 5.2.2019 prostřednictvím aplikace IPSOS Instant Research na reprezentativním vzorku 840 respondentů z celé ČR.

Peníze, seberealizace, férové vytížení a vlastní život

Lidem, kteří jsou již rozhodnuti změnit zaměstnání nebo nad změnou přemýšlejí vadí zdaleka nejvíc nedostatečné finanční ohodnocení (49 %). Vedle peněz je to pak i to, že je práce nebaví (30 %), v práci se cítí neúměrně vytěžování (26 %) a nemají kvůli práci čas na sebe a rodinu (25 %).

„Ambice Čechů a Slováků rostou – a je třeba to podpořit. Můžeme se přitom inspirovat vývojem západoevropských trhů. Nejprve musí fungovat základna – průmysl, služby, logistika, aby se na nich mohla stavět sofistikovaná struktura výzkumu, vývoje, umělé inteligence, internetu – věci a smart řešení, která začínají měnit trhy práce ve 21. století,“ komentuje Peter Dosedla, CEO skupiny Manuvia a prezident HR Aliancie SR.

Mezi důvody k výpovědi pak s odstupem následují špatné vztahy na pracovišti, špatný vztah s nadřízeným, dlouhé dojíždění a neflexibilní pracovní doba. U mladých do 26 let je mnohem důležitější, aby je práce motivovala: 47 % vadí, že je práce nebaví a jen 35 % vnímá svoji mzdu jako nízkou. Nízká mzda přitom překvapivě celkově vadí spíše mužům (52 %) než ženám (45 %), a to i přes často diskutované nerovnosti v odměňování. Nespokojenost s finančním ohodnocením také roste se vzděláním – ve skupině VŠ vzdělaných lidí dosahuje 64 %. Na Slovensku je situace ještě vyhrocenější – nízká mzda nutí ke změně zaměstnání skoro 62 % lidí, další motivy jsou podobné jako v Čechách a na Moravě.

Zdroj: Exkluzivní průzkum MANUVIA k 5.2.2019 prostřednictvím aplikace IPSOS Instant Research. Na tuto otázku odpovídalo 385 respondentů z celkového reprezentativního vzorku 840 respondentů z celé ČR, kteří jsou rozhodnuti nebo zvažují možnost změnit zaměstnání v příštím čtvrtroce.

Čtyři z deseti pracují i za druhé

Průzkum ukázal i to, že 42 % dotázaných vnímá, že se na ně přelévají potíže, které mají firmy s hledáním dalších pracovníků. A to napříč celým věkovým spektrem od 27 let až do důchodového věku. Zvýšené pracovní vytížení se týká spíše mužů (45 %) než žen (39 %) a průmyslových regionů (Olomoucko, Liberecko, Plzeňsko, Moravskoslezský kraj). Nedostatek lidí nebo úsporná opatření doléhají nejvíce na lidi vyučené a středoškoláky. Velmi podobná je situace i na sousedním Slovensku. To, že pracují i za druhé vnímá 43 % dotázaných Slovenek a Slováků bez ohledu na věk. Opět hlavně mužů v silně průmyslových regionech, především vyučených a se středoškolským vzděláním.

Zdroj: Exkluzivní průzkum MANUVIA k 5.2.2019 prostřednictvím aplikace IPSOS Instant Research na reprezentativním vzorku 840 respondentů z celé ČR.

Zásadnější proměna pracovního trhu a ekonomiky?

„Dnes nenajdeme sektor, který by měl dostatek pracovníků. A je mnoho firem, které musejí omezovat výrobní plány, odmítat objednávky nebo zvažovat přesun výroby jinam,“ říká Peter Dosedla a dodává: „Pro odborníky zabývajících se výzkumem, cykly a zejména predikcí vývoje trhů práce není tato situace překvapivá; v podstatě se opakují scénáře z doby před 15-20 lety v západní Evropě, ale i Asii a severní Americe.

Podobný vývoj jsme zažili i u našich klientů např. v Irsku, Velké Británii či Německu začátkem milenia, kdy ekonomický rozmach, rekordně nízká nezaměstnanost a tlak na zvyšování mezd bez nutné vazby na produktivitu práce vyústily v přesun průmyslu s vyšším podílem manuální práce do méně rozvinutých regionů Evropy. Lokální průmysl se současně postupně přesunul do výzkumu, vývoje, center sdílených služeb a dalších segmentů s vyšší přidanou hodnotou. I tam byli většinou preferovaní „domácí“ zaměstnanci – kvůli nulové jazykové bariéře a otevřeně řečeno i kvůli podpoře domácího trhu, vnitropolitickým a sociologickým tlakům.

Obdobný jev vidíme i v Čechách a na Moravě, kde také dochází k vertikálnímu posunu – kariérnímu růstu, vše však probíhá rychleji. Protože dochází souběžně ke konjunktuře, vysoké zaměstnanosti, tlakům na růst mezd a přitom se zvyšuje i složitost průmyslu, přibývají volné pozice, které jsou na jednom pólu úzce specializované, na tom opačném zase méně kvalifikované.“

Řízený a legislativně upravený pohyb mezinárodní pracovní síly k ekonomice patří

Stejný problém řeší i okolní státy, s nimiž vlastně soupeříme o volné zdroje ve 3. zemích, hlavně na Ukrajině, v Srbsku, Moldavsku nebo Bosně a Hercegovině. Stavíme si ale zbytečné bariéry, jejichž překonání je časově i organizačně náročné a ve výsledku velmi nákladné. „Reakce na tyto potřeby hospodářství bývá různá. V některých ekonomikách je to podpora domácích firem a pracovních trhů uvolňováním legislativy – zvyšováním flexibility zákonů zaměstnanosti, snižováním daní a odvodů, jinde zase liberalizací pohybu pracovní síly ze zahraničí nebo kombinací obou. Alarmující je nedávné avízo německé vlády na zaměstnání půl milionu pracovníků z Ukrajiny v průběhu letošního roku, přičemž povolovací proces má trvat maximálně pár dní. To bude snižovat konkurenceschopnost českého pracovního trhu. Podívejme se na sousední Polsko, kam přišlo v uplynulých 18 měsících pracovat dva miliony lidí z Ukrajiny a půl milionu z Běloruska. Žádné negativní dopady na lokální pracovní trhy to nemělo, nezaměstnanost klesá nadále a mzdy stoupají,“ doplňuje Peter Dosedla.

Mezinárodní pohyb pracovní síly – ovšem řízený a řádně legislativně upravený – je standardní součástí každé otevřené ekonomiky a podle Petera Dosedly přináší řadu výhod. „Zajišťuje a podporuje rychlejší výměnu zkušeností, přináší nové pohledy do pracovního života a v případě, že je skutečně řízený strategicky, dokáže podpořit přesně ty sektory ekonomiky, které pociťují akutní nedostatek zaměstnanců, ať už kvalifikovaných nebo nekvalifikovaných. Současně přispívá k růstu ekonomiky, tvorbě hodnot a naplňování rozpočtu. A právě to považujeme za velkou příležitost k postupné změně struktury trhů práce, která umožní přiblížit naši spíš průmyslově orientovanou ekonomiku k ekonomice plně robotizované a digitalizované. Nelze opomenout, že změna se týká i generace 50+, která má před sebou ještě 10-15 produktivních let, přičemž změny na trhu práce již začaly. Naučme se proto naslouchat tomu, co nám trhy práce říkají, vnímejme je v nadregionálních souvislostech a nebojme se inspirovat různými přístupy. A pokud je třeba udělat změnu, přistupujme k ní flexibilně,“ uzavírá Peter Dosedla z Manuvie.